1: rozsah vlnových délek elektromagnetického záření, které je zcela nebo silně pohlcováno atmosférou 2: vyhodnocení obrazových dat matematickými prostředky a interpretace jejich obsahu s použitím výpočetní techniky 3: doba obletu družice kolem zeměkoule, která je určena dobou, jenž uplyne mezi dvěma okamžiky, ve kterých se družice nachází ve stejném bodě oběžné dráhy 4: průsečík svislice se zemským povrchem, která prochází středem promítání nebo středem antény radaru 5: základní vztah teorie výšek vyjadřující závislost změny tíhového potenciálu na tíhovém zrychlení a převýšení; zvětšuje-li se tíhové zrychlení, pak se zmenšuje převýšení a hladinové plochy se sbíhají směrem k pólům 6: Určování hodnoty tíhového zrychlení pomocí absolutního gravimetru 7: Výškový rozdíl, který (při určitém středním tlaku a střední teplotě) odpovídá změně barometrického tlaku o 133,322 pascalech (1 mm rtuťového sloupce); což je přibližně 11 m 8: Velká (rovníková) poloosa "a" poledníkové elipsy 9: Úsek vodního toku, který tvoří státní hranici 10: Polygonový pořad, u kterého byl měřený orientační úhel pouze na počátečním nebo koncovém bodě 11: Měření délek na hladkém a rovném povrchu nebo na kolejnicích, zjišťováním násobku (dílů) obvodu kolečka, které je doplněno o jednoduché mechanické počítadlo otáček 12: Metoda určení polohy budov v prostorových pravoúhlých souřadnicích z měřených vodorovných a svislých (výškových) úhlů nebo z délek 13: U bodů bodového pole číslo řádu té sítě, ve které byl bod určený jako nový 14: Malá (pólová) poloosa "b" poledníkové elipsy 15: Určování hodnoty tíhového zrychlení pomocí absolutního gravimetru 16: metoda určování geocentrické prostorové polohy a korekce hodin přijímače na bodě měření využívající známou polohu družic a měření pseudovzdáleností pomocí kódů přenášených signály minimálně čtyř družic GNSS 17: Výškový rozdíl, který (při určitém středním tlaku a střední teplotě) odpovídá změně barometrického tlaku o 133,322 pascalech (1 mm rtuťového sloupce); což je přibližně 11 m