 rycí hrot |
| nástroj z velmi tvrdé oceli nebo z korundu, který je zbroušen do tvaru vhodného pro rytí čar do rycí vrstvy; vkládá se do držáku rycího přístrojku nebo do kreslicí hlavy automatického zobrazovacího zařízení |
Obory:
přístroje a pomůcky
Zdroje, odkazy:
- Terminologický slovník geodézie, kartografie a katastra, Bratislava 1998