 metoda časové základny |
| fotogrammetrická metoda měření relativně malých posunů, případně tvarových změn objektu, v rovině rovnoběžné se snímkovou rovinou; jednotlivé měřické snímky objektu se vyhotovují v časových odstupech z téhož stanoviska a se stejnou vnitřní i vnější orientací; sledované změny v čase se měří pomocí stereokomparátoru |
Obory:
fotogrammetrie a DPZ
Zdroje, odkazy:
- Terminologická komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního